Využívání ekologických nádrží

Využívání ekologických nádrží

Se zájmy ochrany přírody a krajiny mohou být slučitelné extenzivní formy rybářského využívání se sportovním lovem na udici nebo chovy ryb, přímo zaměřené k podpoře ochrany přírody. Nutno počítat s tím, že takovéto akvakultury jsou většinou prodělečné. Zároveň bývá nutné alespoň v několika prvních letech vyloučit chov víceletého kapra.

Je třeba si uvědomit, že intenzivnější formy chovu ryb mají nejen devastující vliv na ekosystém nádrže, ale také významně zhoršují kvalitu vody. Nelze očekávat, že by nádrž s intenzivnějším chovem ryb byla použitelná pro koupání.

Při počátečních úvahách o zdrojích dotací je třeba mít na paměti, že klasické rybářské hospodaření tradiční pro české země, tedy produkce tržního kapra, je ve své podstatě v „ekologických“ či „revitalizačních“ nádržích, pro jejichž výstavbu či rekonstrukci má být žádána podpora v působnosti resortu životního prostředí, nepřijatelná. Určitou výjimkou může být odchov kapřího plůdku s podzimním výlovem, je třeba však zvážit rentabilnost odchovu bez krmení a hnojení. V těchto nádržích je možné extenzivní rybářské hospodaření s vybranými původními druhy ryb. To znamená vyloučení krmení, hnojení a nasazování druhů nepůvodních (karas stříbřitý, tolstolobik, tolstolebec, siven, pstruh duhový), druhů nevhodných pro víceletý cyklus (plotice, cejn) či některých predátorů (okoun, sumec). Požadavky na obsádku jsou tedy takové, aby ryby ponechaly dostatek potravy pro ostatní volně žijící živočichy, neohrožovaly je přímou predací a nezhoršovaly kvalitu vody. Tohoto lze dosáhnout pouze nízkými obsádkami při vyloučení výše uvedených druhů včetně víceletého kapra.

Pro „ekologické“ nádrže může být vhodný víceletý cyklus s iniciální obsádkou drobnějších kaprovitých ryb (lín, perlín, hrouzek, mřenka, slunka) s pozdějším přisazením dravců (zejména candát, při vyšších stavech nevhodných druhů štika). Ve speciálních případech lze uvažovat o odchovu dvouletého pstruha potočního z váčkového plůdku, či odchovu tohoročka kapra (oboje bez přikrmování). Využití pro sportovní rybolov je z pohledu ochrany přírody určitým kompromisem, protože rybářsky atraktivní druhy a velikosti ryb nejsou ideální. K tomuto kompromisu lze principiálně přistoupit u nádrží s rozsáhlým litorálním pásmem a tůněmi nepřístupným pro větší ryby.

Zcela nežádoucí je chov vodní drůbeže a vypouštění polodivokých kachen pro myslivecké účely.

Některé nádrže jsou navrhovány s tím, že by měly sloužit mimo jiné i neorganizované rekreaci s volným koupáním. Tento způsob využívání, který je ceněným přínosem pro obyvatele obcí, bývá podstatně lépe slučitelný s ekologickými funkcemi nádrží než různé formy intenzivnějšího rybářského hospodaření. Rekreační zatížení by nemělo přesáhnout únosnou míru, vhodné bývá vyčlenit dílčí části nádrže pro koupání a ve zbytku chránit nerušené podmínky pro přírodu.  Bývá nutné zajistit udržování pořádku na březích, zamezit vjezdu automobilů rekreujících se osob do blízkosti nádrže atp. Zájemci o nádrže ke koupání, kterými bývají hlavně obce, by měli mít  na paměti velmi podstatnou okolnost – nevhodné nebo nadměrné zarybnění mimo jiné nepříznivě ovlivňuje kvalitu vody a vhodnost nádrže ke koupání. Vyskytly se již obce, které stály o rybník ke koupání, potom však připustily jeho nadměrné osazení rybami, nejčastěji kapry – a divily se, že kvalita vody od koupání odrazuje. Vody v České republice jsou většinou již tak dost zatíženy přinejmenším minerálním znečištěním z polí a z komunálních zdrojů, takže ani „ekologická“ rybí obsádka nemusí být vždy zárukou, že se v nádrži podaří udržet čistou vodu. Ovšem silnější osazení nádrže rybami, zejména kapry, dává prakticky jistotu, že pro lidi s dnes obvyklou úrovní hygienických nároků bude nádrž „nekoupatelná“.

Celý článek